Veslování
- Široké sportovní spektrum, které nabízí dva sportovní areály HAMR, rozšířil od ledna roku 2016 další sport. Mezi tenis, badminton, beachvolejbal, squash, stolní tenis, fotbal a další sporty, přibylo VESLOVÁNÍ.
- S černými vesly, v černých kombinézách, začal se svými členy brázdit vody veslařský klub SK HAMR-veslování z.s. V areálu HAMR-Braník využívají veslaři svoje zázemí, aby zdokonalili svoje sportovní mistrovství a rozšířili své dosavadní úspěchy. K těm patří například úspěšné ME juniorů 2016, kde získali stříbrnou medaili na dvojce bez kormidelníka, MS 2019 a ME 2019 odkud přivezli zlaté medaile, vítězství na Primátorkách v osmiveslici žen 2021 a 2022, tituly „Mistrů ČR“ a mnohé další.
- Veslování patří mezi silově vytrvalostní sporty s vysokou technickou náročností. Při výkonu jsou zapojeny svalové partie paží, trupu a zásluhou pohyblivého sedátka i nohou. Ačkoli výhodu mají vyšší a silnější typy, subtilnější sportovci mají šanci ve stále rychleji se rozvíjejícím veslování tzv. lehkých vah - tedy žen a mužů se stanoveným hmotnostním limitem (maximálně 72,5kg a 59kg). Závodníci této kategorie měli poprvé své soutěže na letních OH 1996 v Atlantě.
- Kormidelníci měli stanovenou naopak minimální hmotnost 50kg (muži) a 45kg (ženy). Od 1. května 1995 nově 55kg a 50kg. Ztráta kormidelníka během závodu znamená diskvalifikaci, zatímco po vypadnutí veslaře takový trest automaticky nenásleduje. Pokud loď i při ztrátě jednoho nebo více závodníku přece jen projede cílem, její umístění platí.
- Moderní podoba veslování se zrodila v Anglii, kde se již v roce 1715 jely závody "watermannů" a o 60 let později se konala první velká regata na Temži. Od roku 1829 se jezdí proslulý závod osmiveslic Oxford - Cambridge.
- První veslařské závody v Praze, ještě na běžných veslicích, se jely v roce 1845 při příležitosti příjezdu prvního vlaku. Rozvoj veslování na českém území ovlivnili Angličané, kteří žili v Praze. V roce 1860 založili dokonce na Slovanském ostrově veslařský kroužek. První české kluby vznikaly v poslední čtvrtině 19. století a už v roce 1884 založily Ústřední jednotu veslařů Čech, která vyslala svého delegáta do Mezinárodní veslařské federace (FISA) již krátce po jejím vzniku v roce 1892. Oficiálně však bylo přijato až Československo v roce 1920 jako šestý člen FISA. Veslování bylo zařazeno i do programu prvních olympijských her moderní doby v Athénách. Veslařská regata se však nekonala z důvodu rozbouřeného moře.
- Existuje osm lodních kategorií, které dávají možnost sportovat jak individuálně (skif), tak kolektivně (osma). Tyto dvě disciplíny současně reprezentují základní rozlišení veslování. V nepárových disciplínách drží veslař jedno robustnější veslo. Na párových lodích má každý závodník k dispozici vesla dvě. Další nepárové disciplíny jsou dvojky a čtyřky, a to s kormidelníkem i bez něho. Párové lodě (dvojskif) závodí pouze bez kormidelníka. Osmiveslice je nejrychlejší veslařskou lodí. Průměrná rychlost osmy mužů na přímé trati je 6m/s (žen 5,3m/s). Pro srovnání: u skifu mužů a žen jsou tyto údaje 4,8m/s a 4,5m/s. Veslař vykoná na závodní dráze o délce 2000m, 200 až 250 záběrů. Kormidelník sedí na osmě na zádi (lepší kontakt s veslaři), případně leží ve špičce (lepší rozložení hmotnosti). Délka osmy bývá 19,9m a skifu 8,2m, šířka 62cm a 59cm, hmotnost 93kg a 14kg. Délka vesel 380cm (nepárové) a 298cm (párové). Lodě i vesla – dříve vyráběny převážně z exotických dřevin nyní mají převahu moderní materiály (umělé hmoty, kevlar, uhlíková vlákna).
- Závodní dráha mívá šest stejně širokých (minimálně 12,5m) tratí. Jejich čísla se počítají od břehu, kde je umístěn sbor rozhodčích (v případě Primátorek levý břeh Vltavy). Tradiční primátorská dráha má pět tratí a vzhledem k ohybu i šikmý start, takže teprve po průjezdu bójkami v zatáčce pod Vyšehradem se srovnají handicapy a přehledně je vidět pořadí lodí. Posledních 500 metrů je velice náročných na techniku, protože kolmé břehy netlumí vlny, vznikající zejména rušným provozem motorových člunů. Regulérnost závodu oznamuje rozhodčí jedoucí za závodním polem bílou vlajkou. Červená znamená neregulérní závod.
Detailní popis veslařských lodí:
- Skif: loď pro jednoho veslaře, který používá klasicky dvě vesla.
- Dvojskif: loď pro dva veslaře, přičemž každý používá dvě vesla.
Veslař sedící blíže špičce lodi je tzv. "háček", má za úkol dávat pozor, aby loď nikam nenarazila, nebo se s jinou nesrazila. Druhý veslař, tzv. "štrok" udává tempo. Kormidlují oba členové posádky pomocí vesel. - Párová čtyřka: loď pro čtyři veslaře. Každý používá dvě vesla. Pozice se číslují odpředu čísly 1-4, přičemž na místě prvním je "háček" a na místě čtvrtém sedí "štrok", který určuje tempo lodi. Kategorie se dělí dále na dva typy - s kormidelníkem a bez kormidelníka. (V tomto případě je kormidelník pátý člen posádky, který nemá veslo, jen kormidluje). Při jízdě bez kormidelníka má řízení lodi na starosti veslař nejvíce vzadu - štrok, který kormidlo ovládá nohou.
- Dvojka bez kormidelníka: loď pro dva závodníky. Každý z nich používá k jízdě jen jedno veslo. Kategorie se dělí dále na dva typy - s kormidelníkem a bez kormidelníka. (V tomto případě je kormidelník pátý člen posádky, který nemá veslo, jen kormidluje). Při jízdě bez kormidelníka má řízení lodi na starosti veslař nejvíce vzadu - štrok, který kormidlo ovládá nohou.
- Nepárová čtyřka: loď pro čtyři závodníky, kde každý z nich drží jen jedno veslo. Kategorie se dělí dále na dva typy - s kormidelníkem a bez kormidelníka. (V tomto případě je kormidelník pátý člen posádky, který nemá veslo, jen kormidluje). Při jízdě bez kormidelníka má řízení lodi na starosti veslař nejvíce vzadu - štrok, který kormidlo ovládá nohou.
- Osmiveslice: loď pro osm závodníků. Jezdí se výhradně v nepárovém duchu, tedy každý člen posádky má jedno veslo, kromě kormidelníka (taktéž vždy přítomen), který jen řídí loď.
